Nový kapitán Richter: Bylo to poučení jak pro nás, tak pro naše fanoušky

Vladislav Richter se ve svých 21 letech stal kapitánem svitavského A-týmu. Rozhodlo tak vedení klubu na středečním zasedání výkonného výboru. Jeden z nejrychlejších útočníků ligy a nejproduktivnějších hráčů FbK Svitavy tak povede červeno-černý tým do klíčové fáze základní části 1. ligy mužů, do které svitavští vstoupí v nezměněné sestavě.

Prohra se Znojmem Vás odsunula na osmé místo. Je to komplikace?
Nemyslím si, být 5. nebo 8. není při současném systému vybírání soupeřů do play-off žádný rozdíl. Pro nás je nejdůležitější odstup od 9. místa a ten se naštěstí nezměnil. Mohli jsme ho dokonce navýšit, protože body se Znojmem byly blíž, než jsme si před zápasem mysleli.

O víkendu Vás čeká Start98, který jste na domácím hřišti udolali až v nájezdech. Jaký čekáš zápas?
Čekám podobný zápas jako v Rožnově, půjde o hodně, hráči budou nervózní a z toho budou pramenit individuální chyby. Klíčové tedy bude zachovat co možná nejvíce chladnou hlavu a hlavně nenechat se zbytečně vylučovat, na což doplatil před týdnem proti nám Rožnov.

Za Start nastupuje svitavský odchovanec a tvůj kamarád Tomáše Hynek. Je ten zápas o to víc prestižnější?
Prestižnější podle mě je hlavně pro Tomáše a bylo to hodně vidět při našem domácím vzájemném utkání, kdy byl jedním z nejnebezpečnějších hráčů soupeře, naštěstí pro nás ho ve všech šancích vychytal náš gólman.

Svitavy nyní čeká šňůra čtyř zápasů s týmy, které jsou v tabulce aktuálně pod nimi. Jak vnímáš důležitost a přístup týmu k těmto zápasům?
Důležitost není ani potřeba nijak komentovat, stačí se podívat na situaci v tabulce. Snad bych jenom rád připomněl, že je to jenom sport, hráči i diváci by si to měli uvědomovat a nedělat pod vlivem emocí něco, za což by se za normálních okolností museli stydět. Přistoupíme, doufám, ke všem se zdravým sebevědomím, neboť jsme už v průběhu sezóny dokázali, že uhrát body se dá s každým a zároveň s respektem k soupeři, protože ztratit body se dá taky s každým, viz minulá sezóna.

Jsi novým kapitánem Svitav. Co se pro tebe mění?
V praxi akorát to, že budu muset nosit pásku na ruce a chodit při nástupu první na plochu. Dále komunikovat s rozhodčími a s trenérem jménem týmu a spoustu dalších věcí, na které přijdu až časem, kapitána jsem přece jenom dělal naposledy někdy v mladších žácích. Hlavně bych nechtěl, abych si to moc bral a ovlivňovala ta funkce můj výkon na hřišti.

Leckdo se nyní strefuje do svitavských fanoušků. Jak vnímáš jejich podporu a jak se ti hraje před 400 diváky jako při posledním domácím zápase? Oproti venkovním zápasům je to velký rozdíl, že?
Taky jsem četl nějaké komentáře na tohle téma a přijde mi, že z některých mluví závist. A taky k tomu mají důvod. Podobně početné a hlučné publikum jsem doposud v této sezoně viděl pouze v Ústí nad Labem. Myslím, že i v extralize by se takové publikum hledalo těžko. Nutno podotknout, že k tomu máme ty nejlepší podmínky – nováčkovský elán, nádhernou halu a šikovné a pracovité propagátory, za což jim patří velký dík. K nedávnému incidentu bych se nerad vracel, doufám, že to bylo poučení jak pro nás, tak pro naše fanoušky. Při zápase se Znojmem bylo všechno v nejlepším pořádku, kromě našeho výkonu od 20. minuty, nezbývá mi než doufat, že jsme je tím neodradili a přijdou nás podpořit i v dalších domácích zápasech, z nichž ten nejbližší nás čeká v sobotu 1.2. od 16:00 s Pelhřimovem, se kterým se nám dlouhodobě nedaří.

Jakou má tým motivaci udělat ve Svitavách historické play-off ?
Přirozeně obrovskou. Říká se, že play-off je úplně jiná soutěž, že základní část je taková zahřívačka, na to jsme teda zvědaví. Má to samá pozitiva, jednak další zkušenosti pro nás hráče, jistota udržení soutěže pro další rok i další podívaná pro naše fanoušky. Už rozumím tomu, když v televizi hokejisti bojující na hraně postupu říkají, že pro ně je teď play-off každý zápas, momentálně jsme na tom totiž stejně.

V čem vidíš ten nejzásadnější posun týmu, když bys porovnal loňskou a letošní sezónu?
Jednoznačně si myslím, že nás to všechny posunulo o dost dopředu. Rozdíl mezi první a druhou ligou není jen v kvalitě hráčů a týmů. Velká zkouška to byla i pro naše vedení, které muselo celou sezónu zajistit finančně a organizačně. Z pohledu hráčů je největší problém zvyknout si na jiný hrací systém, nehraje se jednou za 14 dní, ale každý týden. Někteří měli ve zvyku si po hracím víkendu udělat trošku volno, vypustit 1-2 tréninky, vyléčit bolístky a naplno trénovat až týden před hracím víkendem, tento fakt možná stál za rozsáhlou marodkou, která nás zasáhla v první polovině sezóny. Postupně jsme se naučili, že hrát se dá opravdu s každým a nezáleží na tom, kolik bývalých extraligových či reprezentačních hráčů proti nám nastupuje. Jako příklad mohu uvést zápas proti České Lípě asi v 5. kole, kde jsme nastupovali už poražení a podle toho to taky dopadlo. V neposlední řadě jsme dostali možnost poznat se s lidmi, kteří nám přišli vypomoci na hostování, z nichž v některých jsme našli nejen skvělé hráče, ale i kamarády.