ZÁKULISNÍ PLK: Tak nám to zase začalo!
Tentokrát v první lize. Náš první zápas jsme jeli sehrát až do dalekého Ústí nad Labem. Na cestu jsme jeli vybaveni klubovým autobusem a vyjeli bychom i včas, kdyby trenér nevenčil psa, Lukáš Brýdl nenechal řídit svoji slečnu, Alda Muselík nenechal doma doklady a Lukáš Musil věděl o tom, že má jet na zápas (ovšem ten nás uchvátil svoji stylově načesanou patkou, zřejmě se inspiroval z dědečkových fotek)… No co už, to bychom nebyli my. Jel s námi i prezident fanklubu, hlavní bubeník a lidový vypravěč v jedné osobě Martin „Marcel“ Vojta a skalní fanynka z Moravské Třebové, Eliška Doleželová. Cestou jsme Říhovi zabavili tousty z domova, protože už tak vypadal, jako kdyby spadl do úlu… Kdo v autobuse zvrací a bývá mu špatně, tak musel dopředu, takže to neminulo trenéra a vesměs všechny mlaďochy pod vedením feťáčka Šmardy. Vzadu v autobuse se odehrával těžkej karban ve hře PRŠÍ ve složení Skácelík, Richter, Doseděl, Prudil, Musil. Hrálo se o sirky a pětikačky… Chudák Musil… Na každé zastávce si musel na benzince rozměňovat drobné. Nikdy bych nevěřil, že jde v prší prohrát stovka jen cestou do Prahy. Když nebudete mít peníze, tak vezměte karty a stavte se k Musilům! Je to tak trošku jako ukrást dítěti bonbón!
Cestou jsme postupně nabírali kluky z Pardubic – Romču Vítka a cukýrka Martina Junka, který si určitě bude rozumět mimo hřiště s naším druhým slaďochem Aldou Muselíkem! Pak ještě učitelskýho Štancla s Davčou Petrážem Petrášem a jelo se. Možná bych ještě podotknul to, že Vysokomýtská úča Štancl nelenil a celou noc nám pekl přerostlé svatební koláčky, byly famózní! Jen nikdo neví, jestli to bylo kvůli ustálení své pozice v druhé obraně, a nebo jen pro svou zálibu v pečení a sledování oblíbeného pořadu S Italem v kuchyni, od kterého prý vyzkoušel už nejeden recept. Asi dva kilometry před ústeckou halou a hodinou a půl před zápasem nám řidič Karel s ledovým klidem oznámil, že ten most před námi je moc nízko a objížďka je asi 30 kilometrů okolo! To už byl náš trenér trošku v běsu a vyhlásil nám rozcvičku v uličce a zrychlený přesun napříč Ústí! A zrychlený přesun to byl opravdu, protože jsme procházeli takovou čtvrtí, že kdyby se tam někdo byť jen na vteřinku zastavil, tak ho už nikdo nikdy nenajde! Jirkymu Nejedlému jsme museli na hlavu dát čepici, protože už tak dost provokoval se svojí vizáží. 45 minut před zápasem jsme doběhli na halu a všechno to začalo.
Jak to bývá, tak pýcha předchází pád, takže jsme kolektivním výkonem rozsvítili ústeckou halu 5:2! Dvakrát se ustřelil Davča Říha a po gólu přidali Dejv Petráž, Martin Junek a Aleš Konig! Cesta zpět probíhala bez větších problémů. Jen Marcel dostal hned po nástupu do autobusu zákaz bubnování a vyvolávání hesel, a tak se jal aspoň historek. Musil dostal svůj rozpis pitného režimu na cestu a měl po ptákách. Někde kolem Prahy je asi zavřenej mekáč, protože po náletu Říhy, Lamaře a Šiváka museli mít technickou pauzu, než jim dovezou další zboží.
Jinak o nás nemusíte mít na delších cestách vůbec strach, protože máme zastoupení všech složek. Voják, hasič, polopolicajt Prudil a příležitostný hasič Doseděl. Hasič žízně Musil se nepočítá!
Jsme velice rádi, že se nám náš první krok povedl a doufáme, že ještě lepší výkon předvedeme před VÁMI, domácím publikem!
Taky se už rozjel systém „pokut“, který má na starosti škudlík Vláďa Doseděl! A už teď to vypadá, že po sezóně budeme mít na novou halu!
PS: Naše nová posila David Petráž si den před utkáním udělal hezký večer s burčákem, což mělo za následek, že cestou zpět z Ústí si na zastávkách „jel svůj byznys“. Sprinter je to docela dobrej.