Veronika Bencová: FbK je pro mě rodinou
Veronika Bencová, osmnáctiletá obránkyně, přišla podobně jako ostatní juniorky do týmu žen, aby mu pomohla s návratem do 1. ligy. Tento cíl se v uplynulém víkendu naplnil a Verča tak dosáhla dalšího úspěchu ve své florbalové kariéře. Nikdo jí neřekne jinak než Benzín a jak prožila tuto sezónu, či jak se dostala k florbalu, nám prozradila ve svém prvním rozhovoru.
Z obrany jsi jistila návrat týmu žen zpět do 1. ligy, jaké máš pocity teď s odstupem dvou dnů po Baráži?
Pocity mám stále stejné. I s odstupem dvou dnů se ve mě mísí pocity takové jaké jsem měla po sobotním turnaji, který rozhodl náš postup. Nejvíc mě však těší, že mohu být součástí tak skvělého týmu a těší mě, že se naše předsezónní předsevzetí splnila :-)
Mísí se pouze pozitivní dojmy nebo tě něco i zklamalo?
Nezklamalo mě nic. Myslím si, že celý tým nechal v každém zápase kus sebe. Tímto bych také ráda podělovala divákům, kteří nás v sobotním utkání hnali opravdu kupředu a to hlavně proti těžkému soupeři z Brna.
V neděli však přišla první a jak se později ukázalo i jediná prohra v sezóně. Jak se s tím tým vypořádal?
Bylo to určitě velké zklamání. Řekly jsme si, že jednou to přijít muselo, zvedly jsme hlavy nahoru a na odpolední odvetu jsme šli s heslem VYHRÁT. To bohužel na první příčku nestačilo, ale vyhrát se nám podařilo, což mě asi těší víc :-)
Florbal hraješ již 6 let a letos jsi nastoupila poprvé do vrcholné dospělé kategorie. Co bys v sezóně vypíchla a co nejraději zapomněla?
Myslím si, že sezonu, kterou zažily svitavské ženy tento rok, by si přál zažít každý. Nezapomněla bych vůbec nic, protože při každém nevyvedeném utkání se nám podařilo otočit průběh zápasu v náš prospěch a mohly jsme se tak radovat z každého turnaje. A co bych vypíchla je určitě kolektiv. Podařilo se nám sžít i když jsme v dřívějších dobách měly problémy.
Kdo tě přivedl k florbalu a nechtěla jsi s ním někdy praštit?
K florbalu jsem se dostala přes Luboše Koucourka, který dělal nábor na gymnáziu. Z florbalu jsem byla unešená, takže takové myšlenky mě opravdu nenapadly nikdy :-) I když musím se přiznat, že jsem hodně přemýšlela jestli bych pokračovala, kdyby se nám nepodařilo postoupit zpátky do 1. ligy, ale věřila jsem nám :-)
Jaký je tvůj největší florbalový zážitek? Za tu dobu se jich musel nastřádat hodně.
Určitě největší srdcovka pro mě je první místo v kategorii starších žákyň. To byla taková naše první výhra, s výborným týmem a se skvělými trenéry, které si opravdu cením.
Máš nějaké florbalové vzory nebo jdeš svou cestou?
Tak určitě mám, myslím že každý nějaký vzor má. Já se teda spíš koukám na mužský florbal, takže třeba takový Garčar či Jelínek :-)
Je 1. Máj. Políbíš svou florbalku pod rozkvetlou třešní?
Tak určitě :-D Ještě, že mám jednu třešeň před barákem.
Poslední otázka bude tradiční: Co pro tebe znamená FbK Svitavy?
FbK Svitavy je pro mě zálibou, rodinou a díky FbK můžu hrát sport, který mě baví a naplňuje :-)
Pohled zvenčí
Kristýna Andrlová, spoluhráčka:
S Benzínem jsme se poznaly právě při florbalu. Je to skvělá kamarádka a hráčka. Máme spolu hrozně moc zážitků, na které se jen tak nezapomíná. A nikomu nedoporučuji se s ní dívat na horory :-)
Barbora Mařáková, spoluhráčka:
Krásná, usměvavá holčina, co krásně zpívá, ale hlavně je výborná jako obránce :-)
Veronika Bekeová, kapitánka týmu žen:
Je to super holka do nepohody, která udržuje dobrou náladu v týmu a člověk se s ní nenudí. Málokdy má špatnou náladu a pokud může, tak vždycky pomůže nebo se dokonce obětuje. Sice začátky, kdy jsme každá hrála v jiném družstvu, byly těžší, ale teď bych jí za nic nevyměnila a mám jí moc ráda :-)
Lubomír Skála, vedoucí týmu žákyň 2007-2009:
Štístko, které dýchá pro tým a to se podle mě nezměnilo a nezmění. Klidná síla do zadních řad, i když občas na ní taky padne lehká nervozita, ale to snad na každého. Její neustále pozitivní přístup je pro tým vzpruhou. Nevím, jak je to teď mezi dospělými, ale v žákyních byla občas ten nejrozumnější člen týmu, který dokázal uklidnit.