ZÁKULISNÍ PLK: Ženský stroj na vítězství navštívil Hořice

V uplynulém víkendu jako jediné vyběhly na ligové hřiště svitavské ženy, které v Hořicích pokračovaly ve spanilé jízdě 2. ligou. Jejich série začíná nabývat impozantních rozměrů. V hale hořického gymnázia oslavily dvanácté vítězství v řadě a také páté utkání bez obdržené branky v řadě. A jak to chodí v takovém vítězném týmu nám přiblížila útočnice Kristýna Andrlová.

Řídíme se heslem „čím hůř nám to v pátek na tréninku jde, tím líp to půjde o víkendu v zápase“. I tuto sobotu se to potvrdilo. Jelikož jsme v sobotu vyjížděli po obědě, tak jsme se krásně vyspali a byli naladěni na tu správnou vítěznou vlnu. Pro jistotu jsme si dali sraz 15 minut před odjezdem jelikož vždycky se najde někdo, kdo přijde pozdě. Tentokrát to opět byl Kocanda crew se Zuzou, kterej ale přivezl výborný (!) domácí koblihy a tak jsme mu to odpustili, teda alespoň kuchařce Lůce :-) Kouč si nás pak přepočítal a vydali jsme se směr Hořice. Na benzínce v Hradci Králové jsme zjistili, že nejspíš nemáme dresy. Po nekonečném přemýšlení jsme přišli na to, že s náma vlastně jede i Kamča a v jejím autě naštěstí skutečně byly. Varianta, že si budeme muset u vietnamských obchodníků koupit speciální sadu tak padla :-D

Dojeli jsme do Hořic, kde jsme zjistili nemilou věc – společná šatna se soupeřem z Pardubic ale i tento problém byl vyřešen a my měli nakonec i vlastní šatnu :-) V dobré náladě jsme se nachystali na zápas, u zrcadla bylo opět plno :-D Zápas s Proxiskama jsme vyhráli 3:0, i když mohlo to být lepší :-) Následovala opravdu dlouhá 3-hodinová pauza. Každý to využil jinak, někdo sledováním soupeřů, Peťa masírovala Verču na stehně (pánové ruce na stůl! :-D), další zase trávili volný čas v drbacím kroužku v šatně. Atmosféra byla opravdu veselá. Největší vzpruh nálady ale zařídila Blondy, když vstala a zjistila, že si ve vaku rozsedla banán. Ten nezůstal pouze slisovaný ve vaku, ale objevil se i na jejích zápasových kraťasech. Tím se vyřešila otázka služby na praní dresů, dle posledních zpráv od Blondy se banán prý vypral a není po něm ani stopy. No a od té chvíle se smích prostě nedal zastavit :-D

Ale musely jsme se připravit na další zápas. Úkol od trenéra zněl jasně: „Tak už jim konečně zas dejte na p*del.“ Vzaly jsme to jako výzvu. K tomu nám hrála moje oblíbená píseň „ojojo“ a vznikl náš tanec! Ten ale uvidíte, pokud přijdete na náš domácí turnaj! :-) A začala kanonáda, po které jsme měli všichni ještě lepší náladu. Trošku jsem se obávali, že se opět budeme muset sprchovat ve studené vodě, ale soupeři nás překvapili a nechali i nám teplou vodu. Při cestě domů i panu Bekemu z mýho zpěvu rostly vlasy na hlavě :-) Naopak Benzína s Týnou to uspalo. Benzín ovšem nezavře pusu ani když spí, takže mi poslintal bundu :-D Ta ale stihla uschnout, než jsme se dostali do Svitav. A já se ve 12 konečně dostala do své postele.