Budoucnost svitavského brankoviště: Filip Lamař

V nedělním utkání s 1. FbK Tábor pokračovali svitavští hráči ve své spanilé jízdě. Zvítězili v pátém utkání za sebou, v sezóně již celkem po dvanácté. Zatímco publikum spokojeně tleskalo desátému gólů v síti Tábora, na hřišti se v ten okamžik udály dvě důležité věci: Vladislav Richter vstřelil 100. gól A-týmu v sezóně a do branky nastoupil za stavu 10:2 sedmnáctiletý Filip Lamař. Byla to jeho premiéra před domácími fanoušky v sestavě A-týmu mužů.

Filipe, sice jen na 7 minut, ale poprvé jsi chytal doma za A-tým. Jak se cítíš?

Byl to skvělý pocit zachytat na domácím hřišti ve slušně naplněné hale. Sice jsem byl celkem nervózní, ale po prvním úspěšném zákroku ze mě nervozita skoro spadla :-)

Ještě loni jsi hájil branku dorostenců, nyní se stáváš stabilním členem A-týmu. Jak tě starší hráči mezi sebe přijali?

Jelikož jsem s nimi chodil už i loni na tréninky, tak jsem už všechny znal a přijmuli mě mezi sebe skoro hned. Jak se říká, v FbK je velice dobrá parta a se všemi vycházím velmi dobře.

Co jsi udělal pro to, abys za poslední 2 roky zaznamenal takový vzestup? Pravděpodobně jsi

ve svých 17 letech nejmladším brankářem A-týmu v historii.

Začalo to asi během předlonské letní přípravy, kdy jsem chodil jenom na tréninky dorostu. Jednou mi Dominik Šmarda řekl, ať jdu sním na chlapsko-juniorskou přípravu, no a od té doby jsem začal chodit na dorostenecké i chlapské tréninky, takže asi to v tom bude :-)

Loni na konci léta tě však zastihla nepříjemná a bohužel dlouhodobější nemoc. Jak probíhal boj s touto překážkou a jak moc ti florbal chyběl?

Bylo to nepříjemný protože jsem byl zdravej a natěšenej po letní přípravě na florbal a najednou jsem nemohl nic dělat, byl jsem v kuse měsíc doma a držel dietu. Florbal mi chyběl hodně, ale i sport celkově. Nejsem typ člověka co by proseděl celý den u televize nebo počítače. Nakonec se to natáhlo na 3 měsíce bez sportu.

S dorostem jste loni skončili třetí a dodatečně jste postoupili do 1. ligy. Pro tebe to však skončilo předčasně, jelikož jsi z dorosteneckého věku již vyrostl. Mrzí tě, že sis 1. ligu nezachytal nebo je pro tebe přítomnost na soupisce A-týmu dostatečná náplast?

Tak určitě :-D Mě to ze začátku trochu mrzelo, měli jsme dobrý kolektiv a rád bych okusil prvoligové vody, ale být na soupisce A-týmu je pro mě dostatečnou náplastí. Kdyby mi to někdo řekl před rokem a půl, tak bych mu něvěřil :-)

Brankářská jednička A-týmu Jirka Skácelík je teď tvým mentorem, jak spolu vycházíte?

Snad lepšího kolegu jsem si nemohl přát, hodně se mi snaží radit, je sním veliká sranda, hecujem se navzájem mezi sebou. Například teď poslední dobou na trénincích hrajeme soutěže o kliky, kdo pustí míň gólů… Taky si už párkrát zaklikoval :-)

Florbaloví brankáři jsou vzhledem ke své jedinečné roli v týmu opředeni určitou mystikou. Jejich příprava na zápas je poněkud odlišná, hlavně ta duševní. Máš nějaké speciální způsoby, jak se zkoncentrovat na zápas či dokonce rituály?

Abych řekl pravdu, tak ani moc ne. Nějakou dobu před zápasem poslouchám hudbu, ale hlavně si říkám, že nesmím o tom zápasu přemýšlet. To je nejhorší. To, co se zkrátka na hřišti stane, se prostě stane a není třeba o tom přemýšlet.

Jakou hudbu před zápasem tedy posloucháš?

Od všeho něco, prostě to, co se mi zrovna líbí. Určitě ne něco pomalýho, aby mě to před zápasem uspalo :-) Jediný, co určitě neposlouchám je techno, nebo metal.

Na závěr nám řekni jaký je tvůj další florbalový cíl?

Chtěl bych na sobě dál hodně pracovat a zlepšovat se a vybudovat si do budoucna stálejší pozici v A-týmu.