SKÁCŮV PLK: Znojmo

Víš jak to je, když se prohrává, tak se nic nepíše a radši o ničem nemluví. Ale když se vyhraje… to je jináá!

Takže jsme porazili Znojmo 7:5! Docela překvápko! Po 4 prohrách jsme opravdu už nějaký impuls potřebovali a věřím, že i vy, fanoušci, taky. No a jak to všechno začalo…

Náš trenér, studující trenérskou licenci A, je teďka děsně chytrej, takže na nás jde od lesa. Celý týden se místo klasických a všedních tréninků dělaly soutěže (za to rozhodně palec nahoru, byla to pecka!), vyplňovaly dotazníky, chodilo se na kafe a třešnička byla, že jsme ve středu měli sraz 2 hodiny před tréninkem a mrkneme se na film. S trenérem jsme již kdysi koukali na dva a vždycky to byly ty samé filmy. Takže jsme čekali, s čím se vytáhne…

No a světe div se, opět to byl ten SAMEJ DVOUAPŮLHODINOVEJ FILM! Takže prosím vás, stavte se někdo za koučem a stáhněte mu do notesu nějaký filmy. V sobotu jsme měli sraz 4 hodiny před zápasem, protože o víkendu nemáme nic lepšího na práci, a šlo se na oběd, procházku, nějaký fotečky, kraviny, víš jak… Davča Říha snědl co se dalo a ještě víc, náš bývalý spoluhráč a trenérova vlezprdelka Vladan Štancl nám všem poslal jakousi povzbuzující SMSku (asi chtěl zamachrovat, že má neomezenej paušál, když to nemohl poslat jenom mně).

Jo a o Vláďovi možná ještě příště, protože se proslýchá, že se nemůže na Domču Šmardu už dívat a chce ho zase začít učit hrát florbal. Vláďa se byl podívat na tréninku, viděl vysmátýho Dominika, zařval na něj „Moc nečum, v pondělí ti zase se mnou začíná režim!“ No a od té doby Domča nemluví.

Na zápas k nám přijeli 4 kluci z extraligových Pardubic, aby se rozehráli a nám pomohli z mizérie. No a za mě to hodnotím velice kladně. V šatně dobrý, vypili nám všechny red bully, snědli banány, zahráli si, nějaká branka byla, vyhrálo se, strašně jsme zacákali po posledním gólu, hromadně jsme se objali ve sprchách, kromě Lukáše Brýdla, protože s ním tam nikdo chodit nechce, a šlo se konečně slavit. Ještě teda čekám nějaký zápisný. A snad si na nás ještě někdy udělají čas. :-)  Kdybyste potkali trenéra, tak ho pošlete domů… Po zápase vystřelil dveřma s rukama nahoře a už jsme ho neviděli.

A mám tu pár perliček na uvolněnou. Vtipné nebo smutné na tom je, že je to všechno pravda.

Omluvenky z tréninků a zápasů:

Sorry nejedu, protože:

• Mám honitbu
• Mám beďara na oku a nevidím
• Mám zkoplej palec
• Mám hodně školy (po 4 dnech prázdnin)
• Mám rozehranou hru
• Bába mi rozbila kalhoty
• Máma mi neusušila výstroj
• Zase jsem měl beďara a nechtěl jsem s tím ven
• Jsem v Londýně (Když je trénink, tak jak sakra můžeš bejt v Londýně?!?! :-D )

Nezanevřete na nás, děláme, co se dá a není lepší pocit než vás vidět na hale v našich zádech! Po další výhře zdar! Snad to bude brzo.

PS: Nemažte si mě z těch fejsbůků. Mrzí mě, když přicházím o známé…

Skáca #48