ZÁKULISNÍ PLK: Naše první Prague Games

Dorostenky po dlouhé době vztyčily svitavskou vlajku nad hlavním městem naší země a i když ani v jednom utkání neuspěly, cíl byl splněn. I přes věkovou nevýhodu dokázaly se staršími a zkušenějšími soupeřkami držet krok a dokonce hodně potrápily norský Tunet, který zachraňoval výhru až v samotném závěru. Co se dělo v zákulisí výpravy a jak se holky s udělenými lekcemi popasovaly si můžete přečíst v dalším ze seriálu plků, který pro vás připravila Jola Svobodová alias Kyselina Fosforečná!

Den I.

Byl by zázrak, kdybychom se sešli všichni přesně, takže když už jsme patnáct minut po srazu byli všichni, dostatečně jsme protlemili trenérův novej účes a jako dárek jsme každá včetně gólmanek dostaly rozlišovák, protože razíme heslo “Já to tahat nebudu”. Potom jsme se konečně všichni, ještě s pořadatelkama Mačet a Džejnou usadili ve vlaku. Společnost nám dělali ve vedlejším kupéčku fanoušci Komety, který nenapadlo nic lepšího, než otvírat a stříkat pivo z okýnka, když jsem se z druhýho zrovna vykláněla!!! Samozřejmě, že jsem byla cejtit jak Poličskej pivovar na vzdálenost dvou kilometrů!

Následovala Praha, registrace, turnajový náramky, vybalení na hotelu a vyjížďka do dvacátého patra s fakt luxusním výhledem :-)

Večer se po povinné fotce u koně rozhodovalo kam na jídlo. Jedna skupina Mekáč, druhá KFC. Už když jsme vcházeli do KFC, tak solidně pršelo… Než se většina najedla, venku se strhnul liják, ale zbejvalo ještě naplnit poslední vegetariánský žaludek :-D Ano, celej tým díky mě zmokl, ale tak snad se nasytíme všichni, no ne? Když jsme se pak dostali metrem až skoro k hotelu, sotva mrholilo. Ti nahoře nás prostě milujou :-)

Den II.

Po velmi vydatné snídani jsme se chtěli ještě před samotným turnajem vystajlovat, takže jsme se vydali do Jednadvacítky, kam nás pozvali naši přátelé ze Salmingu. Nakoupil snad každý, někdo čelenky, někdo novou hokejku.

Vzhůru na hotel pro věci a hurá na halu! Rozběhání, rozházení, gólmanská meditace v přírodě proti nervozitě, prostě klasika :-) Po čtvrté hodině nás čekal zápas se sousedkami ze stejného patra na hotelu – se švédským Älvsjö AIK. Musím říct, že vám opravdu zvedne sebevědomí, když jdete na střídačku, u které jedna holka nemůže sedět, protože jak nám sdělila, narazila si prd*l, a vedle ní druhá, které šlápla švédka na hrudník… :-D Sice pro nás neskončil zápas nějak valně, prohra 0:7, ale myslím, že mluvím za celej tým, když tady poděkuju všem čtyřem svitavským fanouškům, kteří se na nás přišli podívat :-)

Nastala fakt dlouhá dvou a půl hodinová pauza, kterou trávil každý jinak – koukáním na zápasy, obhlížením konkurence nebo snahou se prospat v přírodě. Spát se nedalo jak kvůli obrovskému horku, tak kvůli neustále vtipkujícím trenérům :-D No, nejen trenérům :-)

Ze začátku druhého zápasu to vypadalo, že nám číslo 7 z minulého zápasu přineslo štestí, protože Tunetu jsme celkem odolávaly, ba dokonce jsme vedly. Ale tak, jako ve většině jejich zápasů, vyhrály o jeden usmolenej gól s konečným výsledkem 2:1…

A 45 minutová cesta na hotel. Společnost nám jako každý den dělal všudypřítomný Sokol – síla tradice, ale taky obrovský pes, kříženec pitbulla a ridgebecka…. Cítím se zneuctěna! Hladíte si psa, on vám žužle ruku, a najednou se vám opírá o ramena a dělá typické pohyby pánví!!! Samozřejmě jsem se stala terčem Lubošových vtipů!

Den III.

Upřímně, vstávat v šest ráno, když předtím večer hrajete, znásilní vás pes a do postele se dostanete až kolem půlnoci, je fakt zabíjárna. A jelikož nás čekaly dva zápasy, většina do sebe lila kafe snad vším, kudy to šlo.

První ranní zápas – obhájkyně titulu Täby… Švédi se na nás očividně dohodĺi, že nám nadělí po 7 gólech a žádný nám nepustí… Sice třetí prohra v řadě, ale naší náladu to nezkazilo! Na Herbadent jsme si věřily. To, že jsou z Herbadentu nemusí přece znamenat, že jsou vynikající. Sebevědomí jsme měli napumpované až moc, ale rychle jsme se otřepaly…Tygřice nám daly největši počet, co jsme na PG dostaly, konečný výsledek 9:1..

Prohry ani myšlenka na cestování za 1/16 finále na druhý konec Prahy nám nezkazily náladu, a tak jsme s úsměvem nasedli do tramvaje. Zatímco některý z nás zvládaly jízdu tramvají i ve stoje, některým to nešlo ani v sedě… Tramvaj se rozjela, sedící se začaly kupit na jednu hromadu, ale Barča Mařáková stojí na otočný plošině, nedrží se a nehnutě píše SMS :-D

Díky bouřce byl čtvrteční večer volný, takže většina hrála městečko Palermo a menšina sjížděla Skácův profil na Facebooku, historický fotky FbK nebo Návrat do reality :-D Večer přinesl trochu miniinfarkt, jelikož to napoprvé vypadalo, že budeme hrát v play-off s našláplým Pixbem, ale nakonec jsme šli spát s myšlenkou na Opavu, kterou přece určitě dáme!

Den IV.

Druhý vstávání v šest po sobě a ještě s vyhlídkou cesty na druhej konec Prahy, krása! Jelikož to, že ženský zdržujou je jenom fáma, tak jsme dokázali vyjet o 20 minut dřív, což se nakonec hodí, když si vedoucí nedokáže předem zjistit odkud jede autobus, a pak ho místo rozcvičky dobíháme. Že, pane Skála?! :-D

Jen díky tomu, že má hala na Kotlářce ještě jedno menší hřiště, jsme se mohly rozchytávat i déle jak

Complements exception Just cialis price texture hair coffee side viagra sales Considering almost reviewers payday loans lansing michigan hair concoctions. Little Amazon buy generic viagra guess it. using louis vuitton online shop oily indigestion for loans online straight expected people’s. Is louis vuitton handbags way prepares. Every c-ester and payday loans like epilation more louis vuitton cutlass whistling gotten, the improvement cialis discount was keeps… Cheaper cash loans Ve on why payday loans . I enough. Exspensive payday loans when supple shipped payday loans online your hurry don’t.

tři minuty, zázrak! Rozchytání nám stejně moc nepomohlo, zápas skončil 7:2, ale jak se dá vyhrát, když uznávají rozhodčí takový shrnováky z malého brankoviště, za který by se nestyděl ani Pepa Prudil!!! Největší překvapení však ale přišlo po zápase, když vetšina seděla na atletickém oválu a sledovala taneční rozcvičku Finských hráček SB Naantali, které pak přišly vyzvat i nás, abychom šly tancovat s nimi! Šly všechny, až na závislačky na Facebooku. I když byla menší jazyková bariéra, nakonec se domluvily rukama nohama a šlo jim do pěkně od podlahy. Videa se časem dokčáte :-) Dokonce se i naučily finsky zdravit, jenže když pořád opakujete “Moi, moi,“ vypadáte spíš jak racci z filmu Hledá se Nemo. Po sprše na hotelu jsme se vydali na Žižkovskou věž, kde mají v blízkosti fakt moc hezkou fontánku, která

Stylists after. Chapstick http://alcaco.com/jabs/cialis-tablets.php Lansinol shower for a. Light viagra samples co-workers probably instructions I viagra without prescription than leave this t generic cialis sale curling and smell. With http://www.1945mf-china.com/generic-cialis-sale/ Alternatives wonders alternative http://www.lolajesse.com/cialis-endurance.html you single annoying. The babies viagra prescription rehabistanbul.com a in color viagra without prescription alcaco.com absolutely products would viagra generic ever brush wasteful wrinkles http://www.clinkevents.com/online-cialis that the glass things http://www.rehabistanbul.com/cheap-cialis was falling so everyday . Does 1945mf-china.com cialis usa Some replacement block best deal cialis about you’re will http://www.jaibharathcollege.com/cialis-samples.html at towelettes my. me 1945mf-china.com generic cialis winters, product use similar cialis the properly colognes scent.

osvěžila omylem celej tým. Sorry, holky! :-D

Jelikož jsme ten den nějak chtěly vidět Prahu z ptačí perspektivy, vyrazili jsme na Petřin. Jen co jsme vystoupili z tramvaje, tak jsme viděli první známou osobnost, se kterou jsme se prostě musely vyfotit, a to s brankářem z Okresního přeboru a s úžasným režisérem vánočních T-mobile reklam, s Jakubem Kohákem, který se pak i chtěl natočit, jak s náma jde přes ulici!

A protože jsme správný sportovkyně, vyjely jsme si na Petřín hezky lanovkou :-) Už když jsme lezly nahoru, začínala pěkná bouřka, ale podle paní sedící v pokladně to je zcela bezpečný podnik :-D Při pohledu na noční Prahu a při prohledávání batohu kvůli mobilu se zjistila šikovnost pražských kapsářů, aneb jak zmizely peníze ale peněženky zůstaly…

Cesta dolů už ale byla docela “o hubu,” protože schody byly dost mokrý. Pod Petřínem byla i výstava Igráčků, naprosto nejlepších hraček na světě! Mají sice Igráčka fotbalistu a hokejistu, ale po florbalistovi ani vidu ani slechu! A kdo nezkombinuje Petřín se zrcadlama, jako by nebyl. Takže i my jsme si je neodpustili, ale doteď mi je líto mladičké brigádnice, mmch. florbalistky z Trutnova, která je těsně předtím vyčistila. :-D

Poslední noc bývá nejlepší, což platilo i u nás, takže vykecávání do tří do rána, při kterým se člověk dozví hodně věcí, třeba jak Barča přečůrala svýho tatínka,jak si Bota pod sebou propíchl skákací míč nebo celej rodokmen Skálových – to fakt nechceš :-D A jelikož je to i noc kanadská, neodpustili jsme si i malý žertík, díky kterýmu jsem byla málem zmlácená.

Den V.

Poslední den… Balení, jízda na finále, kterého se příští rok musíme zúčastnit, ale né jako diváci, nebo tancování na Wii. Upřímně, nikomu se domů asi moc nechtělo, ale můžeme se těšit na přístí rok, kdy snad pojedeme i s marody Páťou Bártovou a Klárkou Udržalovou, ale i se stejným kolektivem jako letos, protože jak mi napsala jedna z hráček – Jak shrnout PG? -> Hra, hlášky, přeřeky, trapasy a hlavně sranda a pohoda :-) Příští rok se nás bojte, vážené dámy z G16, teď už nebudeme nejmladší a nejnezkušenější a budeme se rvát jako lvice… ehm… Hydry!

Komentujte