V FbK je mi skvěle, kdyby tomu tak nebylo, hostování neprodloužím
V září 2011 tomu bylo přesně deset let, kdy tehdy třináctiletý Ondřej Macků začal věnovat florbalu. Za tu dobu stihl vystřídat tři „domácí“ působiště. Nejprve v Bulldogs Brno, aby pak přestoupil do Hattricku Brno a od září 2011 hostuje v FbK Svitavy. V klubu, který mu přirostl k srdci a kde uplatňuje své nabyté zkušenosti z předešlých působišť. Velký podíl na angažování Ondry měl i jeho kamarád Radek Felkl, který naopak do Hattricku přišel ze Svitav. Mezi Ondrovi nejšťastnější zážitky ve florbale patří mimo jiné odehrané finále Czech Openu v kategorii muži. Z deviti zápasů si Ondra nepřipsal velký počet kanadských bodů, ale za to mnohým kanadským bodům protihráčům zabránil. A to je jeho hlavní úkol na hřišti.
Jak se ti líbí v FbK?
V FbK je mi skvěle, kdyby tomu tak nebylo, tak hostování neprodloužím. Všichni mě tady vřele přijali a všechno mně usnadnili. Je tady skvělá parta lidí, se kterými si rozumím. Je to super jak po stránce lidské, tak po stránce kvality na hřišti i mimo něj. Počínaje hráči a trenérem a konče celkovým zázemím a organizací.
Za FbK si odehrál devět utkání, ve kterých tým nasbíral 22 bodů. Jaké utkání ti utkvělo v paměti?
Nejvíc mně utkvěly v paměti ta utkání, kdy jsme senzačně otáčeli stav, přesně pro tyto zápasy ten sport hraju. Takže asi Litomyšl a Jaroměř. Nezapomenu ani na hořkou příchuť prohry v Budějovicích, kde nás obrovsky poškodil rozhodčí a možná tak způsobil ztrátu více jak dvou bodů.
Ze začátku jsi se rozehrával, pak jsi ale dostal šanci v pořádné porci minut strávených na hřišti a chytil si ji za pačesy. Kde vidíš zlom tvého pravidelného nastupování – pohovor s trenérem?
Tak zlom byl asi v tom, že jsem začal hrát trošku líp, naučil se nové věci a začal si víc věřit. A taky lépe dodržoval životosprávu… Důležité je to, abych v tomto trendu pokračoval dál a zlepšoval se ještě víc.
Jak se koukáš na celkovou atmosféru panující v týmu? Dá se porovnat s brněnským Hattrickem?
Těžko srovnávat, oba dva týmy mám moc rád. V obou týmech jsou fajn lidi, kteří vytváří dobrou a pohodovou atmosféru. V Hattricku je větší vítězný duch, protože všichni pochopili, že když chtějí být úspěšní, musí vždycky vyhrát. Nejedou si jen zahrát, jedou vyhrát a jsou o tom přesvědčení. V FbK tak zřejmý vítězný duch ještě není, ale pracujeme na tom :-)
Co říkáš na tým? Má možnost postoupit do 1. ligy?
Podle mě tým určitě na postup kvalitativně má, i když letos už to asi bude těžké, protože bodová ztráta je už příliš velká. Ze zkušeností z jiné divize vím, že když chceš postoupit, musíš při nemilosrdně nastaveném systému 2. ligy vyhrát doslova a do písmene všechno. A to je především v hlavě. Až tým pochopí tohle, postoupí.
Ondřej Macků (#6) při finále
Czech Open 2008 v T-Mobile Aréně
Co čekáš od druhé poloviny soutěže, kdy bude docházet na odvetná utkání a FbK odehraje více zápasů na hřišti soupeřů?
Já nikdy nebyl zvyklý na domácí hřiště, protože jsme ho neměli, proto jsem to nikdy nepovažoval za výhodu nebo nevýhodu. Z mého pohledu tedy nečekám nic jiného, než co nejlepší výkony a spoustu bodů doma i venku. Doufám, že to tak uvidí celý tým a že se ještě pořádně popereme. Třeba bude Muska kapitán, který nás dotáhne až k postupu!! ;-)
Jak se ti líbí ostatní aktivity klubu?
Veškeré aktivity a prezentace klubu jsou dlouhodobě na mimořádně vysoké úrovni. Vedení a organizace klubu opravdu dělá maximum a přináší to ovoce. Jako například finále poháru ČFbU, odehraná extraligová utkání (Bulldogs Brno vs. SSK Future), další chystané extraligové utkání 22. 1. od 16:00, kdy se střetne Sokol Pardubice vs. Remedicum Ostrava, nebo charitativní akce (Florbal pomáhá dětem, sbírka pro florbalové vozíčkáře) a v neposlední řadě i ples.
Jak vůbec takový Ondra Macků tráví běžný den v pracovním týdnu, když je trénink a jak vypadá den o víkendu?
Tak jsem student a lenoch :-) Takže vstanu trošku později a buď jdu do školy nebo si čtu a sleduju filmy, podle rozvrhu. K večeru jedu na trénink (ať už v Brně nebo do Svitav). Samozřejmě se snažím trávit hodně času s přáteli. No a o víkendu pro mě už víc jak deset let není moc místa na nic jiného než na florbal..:-) Hraju, sleduju, hodně jsem pískával, pořád něco.
Kdy jsi byl ve florbale nejšťastnější a kdy naopak nejsmutnější?
Nejšťastnější jsem byl, když jsem vyhrál zlatou medaili MČR středních škol. A potom ještě jednou, když jsem hrál finále Czech Openu před tolika lidmi, to byl zážitek. Nejsmutnější jsem byl ve starších žácích, kdy jsme hráli na MČR za Buldoky čtvrtfinále a 14 vteřin před koncem jsme dostali vyrovnávací gól, který nás rozložil, pak už jsme všechno prohráli. Rodiče se na nás tehdy dívali a po zápase jsem za nimi přišel a nedokázal se jim podívat do očí. Tu noc jsem nebyl jediný hráč, kterému ukáply slzičky…
Za necelé tři měsíce končí sezóna 2. ligy, už jsi přemýšlel nad svou florbalovou budoucností?
Sice přemýšlím, ale k ničemu se nedostávám. Nechávám tomu volný průběh. Rozhodně bych si jednou chtěl zahrát alespoň 1. ligu mužů. A jestli to bude ve Svitavách? Uvidíme.
O autorovi
