Veronika Bekeová: Ve Svitavách je ta nejlepší florbalová atmosféra!

Veronika Bekeová je jednou z ikon svitavského ženského florbalu, poslední hráčka z úplně prvního týmu žen, jenž bez přestávky hraje s Hydrou na hrudi dodnes již od roku 2001, kdy ženský tým FbK Svitavy vzniknul. Nyní je Verče alias Blonďákovi 22 let a za těch 10 let se z ní stala příslušnice Armády ČR, jenž letos v létě absolvovala na Univerzitě obrany v Brně. V rozhovoru si pamětníci mohou připomenout a ti, co si nepamatují, mohou zjistit co za osobnost běhá na hřištích českých zemí v dresu FbK Svitavy.

Jaký byl tvůj první kontakt s florbalem?

Můj první kontakt s florbalem byl jako tradičně už na škole. Na gymnáziu ve Svitavách nás vedl pan učitel Komoň, se kterým jsme jezdily na různé školní turnaje. Dokonce jsme se dostaly i na MČR, kde jsme skončily na 5. místě :-) Ale přímo s hraním závodního florbalu jsem se setkala společně s dalšíma holkama ve svitavské textilní hale na stadionu, kam jsme přišly za naším budoucím trenérem Lubošem Kocourkem, který se nás ujal a dotáhl to s námi až do extraligy! :-)

Co považuješ za svůj největší úspěch a na který florbalový okamžik nikdy nezapomeneš?

Za můj největší úspěch jednoznačně považuji nejdříve nominaci do české juniorské reprezentace a následnou účast na Mistrovství světa

juniorek v roce 2006 v Německu. Kam bych se bez tehdejšího našeho trenéra Luboše Kocourka a svých spoluhráček jinak nedostala, takže všem patří velké DÍKY! :-)

Co se týče florbalového okamžiku, na který nikdy nezapomenu tak by to byl postup do extraligy. Když jsme jely tenkrát na poslední turnaj sezóny do Zlína, měly jsme jen malou naději na postup. Abychom postoupily, musely jsme porazit tehdy první tým tabulky (Panthers Otrokovice), myslím o 4 góly. Ani nevím

jak se nám to podařilo, ale porazily jsme je dokonce o gólů 5! Na ten pocit, když jsme střelily poslední gól a když se ukončil zápas, jen tak nezapomenu. Bylo to super, jak jsme na sebe naskákaly a radovaly se!!! :-) PARÁDA!

Veronika Bekeová na MS juniorek 2006 (horní řada, 5. zleva)

Florbal hraješ už 10 let. Dělala jsi závodně vůbec někdy jiný sport?

Ty jo, to už je taková doba?! To už jsem ale stará! :-D Ale abych odpověděla – ano, dělala. Jako malá jsem dělala závodně asi 4 roky (do 4. třídy) gymnastiku, se kterou jsem se dostala dokonce i na MČR, kde jsem skončila na 21. místě, což si myslím není nejhorší :-) Kvůli strachu z různých cviků na kladině jsem však s gymnastikou skončila a přešla jsem k atletice. Orientovala jsem se na skok daleký a na sprinty (tehdy ještě 60m a 4x60m). No a pak na gymnáziu jsem přičichla k florbalu, který mě natolik bavil, že ho hraji již zmíněných 10 let. No jo, vlastně od 13 hraji pořád za ženy :-D

Proč jsi nikdy neopustila FbK Svitavy, ikdyž jsi na přestup do lepších týmů měla?

Mám hrozně ráda tu domácí atmosféru! :-) Ráda hraji před domácími fanoušky, kteří dokáží člověka vyhecovat a to se mi moc líbí. Tohle já potřebuji :-) I když je pravda, že už ta podpora není co bývala, ale pořád jsme na tom lépe než jiné týmy. Právě pro tu domácí atmosféru jsem se snažila ten ženský florbal ve Svitavách udržet a ne vždy to bylo lehké, samozřejmě jsem v tom nebyla sama.

Dalším důvodem proč jsem nikdy neodešla byl i fakt, že jsem šla studovat VŠ do Brna, což nebylo tak daleko, abych stále nemohla hrát za FbK Svitavy. Kdybych bývala šla do Prahy, tak bych asi hrála v Praze, ale těžko říct. Mám to tady ve Svitavách ráda. :-) Je fajn se jít třeba podívat na chlapy a být naopak v pozici fanouška, kde si tu atmosféru můžu užít z druhé strany!

Jaké výkony očekáváš po rekonstrukci týmu žen?

Očekávám, že se bude opět pořádně a pravidelně trénovat, a to pod stálým vedení. Doufám, že se vytvoří dobrá parta holek, která spolu bude trávit čas i mimo hrací plochu :-) Mám radost, když ten tým funguje a je sranda! Hlavně očekávám, že se stmelíme a sehrajeme a že budeme podávat takové výkony, aby se za nás trenéři a klub nemusely stydět a aby se na nás rodiče a fanoušci chodili s radostí dívat a podporovat nás. Snad kluci-trenéři nebudou litovat, že do toho s námi šli :-)

V 1. kole Poháru České pojišťovny to byly právě Svitavy, kdo si v moravské části vytáhnul prvního nepostupového černého Petra. Co to s ambiciózní atmosférou týmu udělalo?

Myslím, že to bylo i dobře, že jsem dostaly tímhle způsobem přes prsty. Protože jsme si po přátelském utkání proti Pardubicím příliš věřily. A na poháru se ukázalo, že to s námi až tak růžový nebude. Naštěstí jsme tuto lekci dostaly dříve než při ostrých zápasech v lize. Měly jsme tedy měsíc na vypilování nedostatků.

Ale pohár nám i hodně dal. Ať už tím, že jsme našly vhodné útočné trojice či obrané dvojice, které si na hřišti rozumějí a dokáží spolu komunikovat. Nebo jsme naopak zjistily v čem máme stále mezery a nedostatky. A hlavně se tým jako takový více utužil a stmelil, což bylo také potřeba :-)

Jaké jsou cíle týmu ve 2. Lize žen?

Nesestoupit! Neeee… sranda! :-D Samozřejmě vytvořit kvalitní tým a vrátit se zpět do 1. ligy! :-)

Díky za rozhovor

Tým v žen s Veronikou Bekeovou v čele můžete vidět v hale Na Střelnici již dnes v neděli 9. října od 14:15 ve sportovní hale Na Střelnici, kde se v přípravném utkání střetne s výběrem IBK Hradec Králové.