Pavla Hrníčková: Přestup do Svitav je můj největší úspěch

Pavla Hrníčková přišla jako posila do týmu žen v roce 2009 a setrvala dodnes. Proč se jí u nás líbí, jaké jsou její florbalové začátky, na co se chystá, až skončí sezóna a co vzkazuje mladým začínajícím florbalistkám? To vše se dozvíte, pokud budete pokračovat ve čtení těchto řádků.

Pája je nepřehlednutelná osobnost se slušnou vyřídilkou, nebojácná před osobními souboji a velkým srdcem, které vždy s hydrou na hrudi nechá na hřišti. Narodila se v roce 1985 v České Lípě, “ale radši se neptej kolikrát a kam jsem se stěhovala, to by bylo na dlouho,” dodala s úsměvem a pokračovala o svých florbalových začátcích: “Hrát jsem začala při studiích na vysoké škole v Liberci poté, co jsem poznala náhodně Lenku Bartošovou z libereckých Crazy Girls. Jenže už jsem na to fakt byla stará (smích), bylo mi asi 20. Začala jsem hrát s mladýma holkama za B-tým Liberce 2. ligu a kazila tam věkový průměr,” a k tomu, kdo ji florbalově vychoval dodala: “Extraligový holky byly pro nás nedostupný. Když už přišla nějak extraligová hráčka na náš trénink, tak to byl zázrak. Neměly jsme tenkrát nějakýho extra trenéra, takže na náš florbalový růst měly největší vliv asi ony.”

A jaká byla její cesta z FBC Liberec do FbK Svitavy? “Z Liberce si mě oklikou přes Pardubice ukradly Svitavy a jsem za to neskutečně ráda. Konkrétně nynější trenér nizozemské reprezentace žen Michal Fiala (a také trenér soupeřů našeho A-týmu mužů FBC Hradec Králové, pozn.aut.). Tenkrát to byla náhoda, když jsem šla za studiem do Pardubic. Zajímala jsem se o to, kde bych mohla hrát a pardubické Sokolky, které Michal tu dobu trénoval, mě s sebou vzaly na Czech Open, ale jejich přístup k florbalu se mi nelíbil, takže ze spolupráce sešlo. Nakonec Michal šel do Svitav a vzpomněl si na mě se Zdenkou Šutovou, která letošní sezónu kvůli studijním povinnostem vzdala. Já jsem svitavský držák,” uvedla po

celou dobu usměvavá útočnice.

Trenér Michal Fiala odešel, ale Pája zde setrvala a má k tomu své důvody: “Nechtěla jsem nechat holky v takové hře. I když je nás málo, nemusí nás být ještě méně. I přes tyto těžké začátky v FbK Svitavy mám tento klub ráda a hodně mě toho ve florbale naučil.” S tím se pojí i Pájin žebříček osobních florbalových úspěchů: “Mým největším úspěchem byl přestup do Svitav. Pak 2. místo v tabulce 2. Ligy, kdy jsem hrála za B-tým Liberce. Do baráže o 1. Ligu jsme nepostoupily po prohře s nepříjemným litvínovačkami. Ale beru to jako úspěch, byť to bylo 2. místo. A taky dobře odehraná baráž za Svitavy. Všechno se dá brát jako úspěch, když se na to dobře podíváš.” A na otázku, kdo se jí nejvíce z našich žen herně líbí reagovala takto: “Ježiš, to nemůžu takhle. Víš, co by to bylo za lynčování kdybych neřekla,že všechny a nebo kdybych na nějakou zapomněla? (smích) Holky mám všechny ráda a nejen herně. To bych nečekala, že mě taková otázka zaskočí, nejde někoho vypíchnout, pereme se o ty góly všechny stejně.”

A jak vidí současnou ne moc růžovou situaci týmu žen, kdy stále čekají na vítězství? “Vzhledem k tomu, že nejsem zdejší, tak nevím, jestli mi přísluší o tomhle vůbec nějak přemýšlet. Pokud jde o tuto sezónu, tak se nedaří, protože nás jezdí hrstka a trávit 5 minut na hřišti než se všechny vystřídáme na pití, to prostě stojí hodně sil. Osobně očekávám nástup juniorek, které letos věkově přestupují do žen. Priorita je v baráži udržet 1. Ligu. Svitavy neznají 2. Ligu, kterou už hodně dlouho nehrály a je to doslova řezací liga a rozdíl mezi ní a 1. Ligou, kterou hrajeme, je značný. Svitavy zkrátka do 1. Ligy patří, 2. Ligu si nezaslouží. Už jen kvůli juniorkám, které se letos stanou ženami.”

Život není ale jen florbal a co Pája dělá ve svém volném čase, je patrné z průvodní fotky tohoto článku. “Nic jiného kromě školy a florbalu není než můj Cargo, se kterým trénuji další a další triky a věci kolem dogfrisbee. Když totiž skončí sezóna florbalová, tak začíná sezóna dogfrisbee a plánujeme spolu jet na své první závody Dog Chow Disc Cup ve Wrocłavi.”

Svitavský florbal zaznamenal velký nárůst nových mladých hráček, takže kdo jiný, než nejstarší hráčka žen by měla posvětit jejich první kroky: “Je super se odlepit od obrazovky televize či počítače, na tu chvíli zahodit i mobil a jít se vybít na hřiště. FbK Svitavy je přátelský klub, který se snaží pro nás hráče dělat, co je v jeho silách. Po zkušenostech z mateřského klubu jsem zdejším přístupem nadšená,” uzavřela rozhovor tato 25 letá bojovnice.